Neapolitan jazyk

Neapolitan Nnapulitano
Mluvený   v:	Itálie
Úhrn   reproduktory:	7.5 milión
Seznam jazyků a jazykových rodin:	Indo-Evropan  Kurzíva   Románek    Neapolitan
Kódy jazyka
ISO 639-1:	žádný
ISO 639-2:	šlofík
ISO/DIS   639-3:	šlofík
Distribuce Neapolitan v jižní Itálii.
Nota: Tato strana může obsahovat IPA fonetický symboly v Unicode. Vidět IPA diagram pro angličtinu pro Angličtina-? založil klíč výslovnosti.

Neapolitan (autonym: nnapulitano; Ital: napoletano) je románský jazyk mluvený ve městě a oblasti Neapola, Campania (Neapolitan: Nàpule, Ital: Napoli), také jak skrz většinu z jižní Itálie včetně Gaeta a Sora okresy southern Lazio, jižní část Ascoli provincie v Marche, většina Abruzzo, Molise, Basilicata, severní Calabria, a severní a centrální Apulia. Jak 1976, bylo jich tam 7,047,399 rodilí mluvčí (některé nedávné odhady se pohybují jak vysoce jak 7,800,000). Pro geografický, historický, a politické důvody, “Neapolitan” je jméno dané Italiano meridionale-interno skupina dialektů v jižní Itálii, historicky sjednocený kolem Neapola během panování království Neapola a dva Sicilies. Mnoho palet této skupiny jazyka zahrnuje Neapolitan správný (mluvený ve středu město Neapola), Irpino, Cilentano, Laziale Meridionale, Marchigiano Meridionale, Teramano, Abruzzese Orientale Adriatico, Abruzzese Occidentale, Molisano, Dauno-Appenninico, Garganico, Apulo-Barese, Lucano Nord-Occidentale, Lucano Nord-Orientale, Lucano Centrale, oblast Arcaica Lucano-Calabrese, a Calabrese Settentrionale. Jazyk jako celek má často padlou oběť jeho stavu jako “jazyk bez prestiže”.

To je obecně zvažováno western Románský jazyk, ačkoli někteří předpokládají southern Klasifikace románku. Tam jsou některé rozdíly mezi různé dialekty, ale oni jsou všichni vzájemně srozumitelní s Neapolem jako místo. Ital a Neapolitan není zcela vzájemně srozumitelný ačkoli s pozoruhodnými gramatickými rozdíly takový jako podstatná jména v kastrovat formu a jedinečnou množnou formaci. Jeho evoluce byla podobná tomu italských a jiných Romance jazyků od jejich kořenů v Vulgar latině. To také se vyvíjelo se pre-latina Oscan ovlivní, který je nápadný ve výslovnosti d zdravý jak r znít (rhotacism), ale jediný když “d” je u začátku slova, nebo mezi dvěma samohláskami (eg. - “doje” nebo “duje” (dva, příslušně ženská a mužská forma), prohlásil, a často hláskoval, jak “roje “/ “ruje”, vedé (vidět), prohlásil jak “veré”, a často hláskoval tak, stejný pro cadé/caré (k pádu), a Madonna/Maronna). Někteří si myslí, že rhotacism je více nedávný jev, ačkoli. Jiný Oscan vliv (více pravděpodobný než ten předchozí) je zvažován výslovnost skupiny souhlásek “nd” (latiny) jako “nn” (toto obecně je odráženo v hláskování více konzistentně) (eg. - “munno” (svět, vyrovnat se Italovi “mondo”), “quanno” (když, vyrovnat se Italovi “quando”), etc.), a výslovnost skupiny souhlásek “mb” (latiny) jako “mm” (eg. - tammuro (buben), cfr. Ital tamburo), také souhlasně přemýšlel v hláskování. Jiné účinky Oscan substrátu jsou postulovány příliš. To musí také být si všiml toho Neapol byl řecké mluvící město nahoru do devátém století a Řek také ovlivnil Neapolitan jazyk. Tam nikdy byli nějaké úspěšné pokusy kodifikovat jazyk (eg. - konzultovat tři různé slovníky, jeden najde tři různá hláskování pro slovo pro strom, arbero, arvero a àvaro).

Neapolitan užil si bohatý literární, hudební a teatrální historie (pozoruhodně Giambattista Basile, Eduardo de Filippo, Salvatore di Giacoma a Totò).

Jazyk má žádné právní postavení uvnitř Itálie a tak smět ne být zaškolil říkají vedené školy. Úsilí jsou předstíral, že mění toto, včetně nabídky v roce 2003 mít Neapolitan učební plán nabídl u Università Federico II v Neapole. Tento pokus byl porazen s komentářem, že Neapolitan byl “podřadný” jazyk. Tam jsou také pokračující legislativní pokusy u národní úrovně mít to uznaný jako oficiální menšinový jazyk Itálie. To je nicméně oficiálně rozpoznal ISO 639 kloubu jazyk poradního výboru s jazykovým kódem šlofíku.

Pro srovnání, modlitba pána je tady reprodukována v Neapolitan mluvený v Neapole a severní Calabria v rozporu s sicilskou rozmanitostí southern Calabrese, italský a latinský.